Edice pěti autorů vznikla v rámci spolupráce se zakladatelkami pražského grafického studia a risografické dílny PaperCanDance. Nová edice, vytištěná výhradně na risografu, přináší kurátorský výběr zakladatelek PaperCanDance Barbory Vyhnalové a Denisy Milo a jejich pohled na současnou ilustrátorskou scénu. Spolupráce je součástí série edic, ve které chceme spolupracovat s různými ilustrátorskými kolektivy v ČR a přinášet tak svěží a rozmanité kurátorské přístupy. 
‍
Rozhovor s Bárou a Denisou
‍
Jak byste představily PaperCanDance? 
PaperCanDance je nezávislé risografické a grafické studio sídlící v pražských Vršovicích. Soustředíme se na tisk pro lokální umělce, grafická studia, galerie či neziskové organizace. Často pořádáme i kolektivní workshopy, které jsou místem pro spolupráci, sebevyjádření a seberozvoj. V dnešní digitální době, kdy jsme přesyceni informacemi a neustálým scrolllováním příspěvků, je pro nás důležité vytvořit platformu, kde by se lidé mohli setkávat, navzájem se inspirovat a kulturně se vzdělávat. 

‍Proč jste si zvolily risografický tisk? Má pro vás nějaké speciální kouzlo? 
Risografický tisk jsme si zamilovaly okamžitě. Je specifický sytými a zářivými barvami a díky tomu, že lze při tisku využít kouzlo soutisku, můžeme vytvářet různé barevné kombinace. Tisk je také velmi ekologický, inkoust je vyráběn na sójové bázi a matrice se dělají z banánových šlupek a konopí. 

Myslíte, že papír umí tancovat?
Papír je pro nás médium, se kterým se dá pracovat několika způsoby. Papír můžete slepit, stříhat, pokreslit, počmárat, polepit kolážemi či ho jiným způsobem modifikovat. Avšak to hlavní je, že ho můžete potisknout! Papír se naučí tančit v ten moment, kdy se namotá okolo válce a nakonec vyjede z tiskárny. Do té doby však sedí a kouká, kdo ho vyzve k tanci.

‍Jak náročné je v současnosti založit risografickou dílnu?
Myslíme si, že je obecně těžké podnikat v kultuře. Tiskneme pouze pro nekomerční sektor, tudíž se občas stane, že nám zakázky pokryjí pouze materiál a nájem. Ale věříme, že se třeba do budoucna časy změní a práce v kultuře nebude tolik náročná.

‍Co vše jste musely podstoupit, připravit a jaká je v tomto oboru v Čechách konkurence?
Projekt vznikl jako absolventský projekt na Scholastice. Tehdy jsme si pořídily tiskárnu a vytvořily vizuální styl studia. Začátky byly krušný, musely jsme skoro rok tisknout na punk doma, ale vzpomínáme na to jen v dobrém!V Praze jsou další tři risografické dílny, ale nesnažíme se je vnímat jako konkurenci, spíš jako kámošstvo, se kterým sdílíme zkušenosti ohledně tisku. :) S Josefem z DarkPressu si třeba občas posíláme obrázky přilepeného papíru na válci, nebo blikající errory na displeji tiskárny. Nesnažíme se soutěžit, spíše spolupracovat.

‍Ve spolupráci s Artmatem jste aktuálně připravily kurátorovanou edici mini umění do automatů, které se budou tisknout u vás na risu. Koho jste vybraly a proč?Vybraly jsme skvělé lokální autorstvo, které u nás dříve tisklo, a se kterým se už nějakou delší dobu známe. Chtěly jsme podpořit jejich tvorbu a zviditelnit jejich práce. Všichni jsou to super talentovaní lidé, jejichž tvorba nás moc baví a inspiruje. Je pravda, že bylo těžké vybrat jen 5 autorů a autorek, ale snad se třeba příště  bude tahle edice opakovat a my budeme mít možnost dát prostor i ostatním.